Klasika stálá II.

Abychom nemuseli v současných hicech do obchodu pro pečivo, pekl jsem včera po dvakráte dle svého receptu.
Prvně to bylo doslova, tedy chléb z bílé mouky (202.), podruhé jsem kořenící sůl nahradil třemi lžícemi medu a čtyřmi lžícemi rozinek, takže vznikla jakási vánočka (203.), i když, jak už po několikáté, tomu něco malinko chybělo, zapomněl jsem na onu povinnou lžičku soli, zajišťující v každém pečivu, že výsledné chutě jsou výrazné...
Ale byla to jen malá šmouha na dobrém výsledku...

Skoro to nestojí za řeč

Směsi, co jsem si dovezl z Německa, jsou výtečné. Vím, to už jsem psal.
Cca před týdnem (či víc?) jsem pekl Sonnenblumenkernbrot (200.). Zmizel skoro hned.

Pak jsem nějak neměl na pekárnu čas, až dnes - Filípek mi pomáhal - peču Karamelovník (201.) s jablíčkem na kostky (krájel Filípek) a ovesnými vločkami (3 lžíce vloček cca na hodinu namočených v půl deci mléka).
Už to voní...