Německé směsi - nejen

Dobré ráno od nědělní snídaně, včera pozdě večer dopečený Volkornbrot chutná výtečně...

Po návratu z Německa jsem samozřejmě nezkoušel jedinou směs (jíž jsem vychvaloval v předchozím příspěvku), ale i další:

• Mehrkornbrot (184.)
• Ciabatta (185.)

Opět mohu konstatovat, že výsledný chléb byl krásně nadýchaný.

Pak jsem pekl Pavle na narozeniny oblíbený karamelovník (186.) a bílý chléb s rozinkami (187.) dle našeho klasického receptu (jen opomenutí oné zdánlivé nepodstatnosti, jedné lžičky soli, způsobilo, že ani dostatek rozinek nezachránil stav poněkud mdlé chuti výsledného chlebíka).

Když už tu vychvaluji směsi z Německa, chtěl jsem si udělat malé srovnání, a vzal následně směs z LIDLu, Ciabatta (188.) ale vůbec nenakynula.
Trochu polekaně jsem koumal, co že se stalo. Směs byla zakoupena už před delší dobou a končila jí minimální trvanlivost. Tak jsem její druhou půlku (189.) upekl tak, že jsem na začátku připravil kvásek z poloviční běžné dávky (1/2 z 21 g) droždí. A vše je v pořádku.
A ten, na počátku tohoto příspěvku opěvovaný, Volkornbrot z Hoferu (190.) jsem pekl také s přidaným kváskem, byť jen symbolickou čtvrtkou běžné dávky (1/4 z 21 g) droždí - preventivně, neb směs už má po záruce.

Takže sdělená zkušenost?
Když si koupíte hotové směsi a zapomenete je ve špajzce a projde jim minimální doba trvanlivosti, doporučuji přidat při přípravě alespoň kvásek čtvrtiny běžné dávky (1/4 z 21 g) droždí.

Německé směsi

Na počátku března jsem byl služebně v Německu, v Oberammergau.
Na cestu jsem si upekl oblíbený biskupský chlebíček (180.) - po ukončení programu jsem ještě zapnul program 12 pečení na 10 minut, aby byl chlebík zaručeně dobře propečený - a bílý chléb (181.) podle klasického receptu, ale s kořením a česnekem (pastou).
Zpět jsem si přivezl (krom vajec, to u nás byla ta "vaječná panika") i směsi z tamního LIDLu, značka Grafschafter. Obal i druhy nasvědčují tomu, že jde v podstatě o totéž, co nabízí české prodejny řetězce LIDL, ale pod značkou Rivercote.
Zatím jsem zkoušel balení s označením Sonnenblumenkernbrot (ach ty německé složeniny), a chutnal skvěle... Dokonce bych (ač mne někteří označí za kacíře klanícího se západu) řekl, že ty směsi jsou nějaké poctivější než ty prodávané u nás. Chléb byl nějak víc nadýchaný či co... A to dvakrát, z první i druhé půle balení (182. a 183.)